Jak rozvíjet předškolní děti?
ZRAKOVÁ PAMĚŤ
- hraní pexesa
- využití Kimovy hry - určitý počet předmětů, na které se dítě určitou dobu dívá, následně se předměty zakryjí a dítě řekne, co si zapamatovalo
- skládání dvojic obrázků podle předlohy, kterou po zhlédnutí schováme a pak necháme dítě obrázek skládat
- malování obrázku - postupné přidávání jeho částí, kdy si dospělý při dokreslování obrázek zakryje vždy nějak plochou (pevným papírem, pracovní podložkou apod.) - dítě má uhodnout, co na obrázku přibylo
SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
Obdobně jako u zrakového vnímání zde nejde jen o správnou citlivost ucha pro vnímání zvuků a jejich frekvencí, ale především o zpracování zvuků v mozkových centrech. Zde se opět tréninkem procesů analýzy, syntézy a diferenciace dílčích zvuků postupně směřuje ke správnému rozlišování a zpracování zvuku hlásek (foném) ve slovech. Důležité je také cvičení správného vnímání rytmu (pro pozdější správné vnímání krátkých a dlouhých hlásek ve slovech) apod. To vše je pak později ve škole důležité především pro nácvik správného psaní.
- rozlišování různých zvuků (při zavázaných očích poznat zvuk sirek, peněz, klíčů, poznávání zvuků hudebních nástrojů, přírodních zvuků apod.)
- napodobování rytmu vytleskáním (říkadla, básničky)
- rozpoznání první hlásky ve slově (nejdříve určujeme samohlásky, až po jejich zvládnutí souhlásky; při zadávání vždy danou hlásku ve vyslovování zvýrazníme)
- rozpoznávání první hlásky: Pro práci použijeme předměty či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Dítě pojmenovává obrázky v pořadí zleva doprava a má poté za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova začínají. Snaží se vymyslet další slova, která začínají na danou hlásku.
- rozpoznávání první hlásky:Dítě poslouchá a rodič předříkává různá slova. Dítě zvedne ruku pouze tehdy, začíná-li slovo konkrétní, domluvenou hláskou.
- rozpoznávání první hlásky: Hledání obrázků, předmětů začínající konkrétní hláskou. Připravíme nejrůznější předměty či obrázky. Po vyhlášení konkrétní hlásky dítě vybírá z nabízených předmětů, obrázků ta, která začínající danou hláskou.
- hádanky s určováním hlásky - například: „Začíná to na S, je to zvíře a má to dlouhý chobot. Co je to?“
- rozpoznání poslední hlásky ve slově (nejprve samohlásku, až po zvládnutí případně i souhlásku; a opět je zpočátku velmi zvýrazníme)
- Pro práci použijeme předměty, či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Dítě pojmenovává obrázky v pořadí zleva doprava. Má za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova končí. Nejdříve pracujeme se slovy končícími výraznou souhlásku, později zařazujeme méně znělou souhlásku a nakonec samohlásku.
- rozpoznání hlásky uprostřed slova - dítě se snaží správně určit, zda přednesené slovo obsahuje danou hlásku
- podobně (jako je uvedeno výše pro hlásky) pak rozpoznávání předem dohodnuté slabiky, kterou při přednesu, v počáteční fázi můžeme, můžeme zvýraznit
- rozdělování slov na slabiky - vhodné s vytleskáváním
- vymýšlení slov, začínajících na nějakou zadanou hlásku
- vymýšlení slov, která začínají na stejnou slabiku (KO-lo, KO-pačky, KO-loběžka…)
- vyhledání předmětů v místnosti začínajících na určitou slabiku nebo hlásku
- slovní fotbal (na poslední hlásku, slabiku)
- neverbální reagování na danou hlásku (například: domluvíme se, že každá hláska S nás probudí – takže ležící dítě, když ji v našem vyprávění uslyší, tak zvedne hlavu, nebo ruku; cvičí se tak současně i pracovní pozornost viz také k pozornosti níže)
- poznávání rozhláskovaných slov - nejprve trojhlásková (např. předříkáváme po hláskách: s-ý-r, d-ů-m, č-á-p,…atp., následně po zvládnutí kratší slova vícehlásková - například: m-á-m-a, d-o-m-a, a-h-o-j atp.)
- sluchové rozlišování (diferenciace):
- nabízení dvou různých nebo stejných slabik, kdy dítě musí určit, zda jsou stejné nebo odlišné
- nabízení dvou různých nebo stejných slov (i nesmyslných) a musí určit, zda jsou stejná nebo jiná (např. dos/doc, fon/lon, kůže/gůže… )
- Nahlas a zřetelně předříkáme dvojice slov: např. kos–koš atd. Dítě má poznat, zda se jedná o stejná či odlišná slova. Postupně aktivitu ztěžujeme použitím delších slov, která jsou obtížnější v rozlišení.
Osvědčená literatura – pracovní sešity:
- Sluchové vnímání, Bednářová Jiřina Šimonovy pracovní listy č. 15 - rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik, slov
- Sluchové vnímání pro děti od 4 do 8 let, Nakladatelství Raabe
- Bystrozraký Filip, Vančurová Eva
SLUCHOVÁ PAMĚŤ
- opakování krátkých úseků rýmů, písní, básniček, rozpočítadel
- zapamatování si prodlužující se řady slov ve větě (například. V zahradě rostou jablka. V zahradě rostou jablka a hrušky. V zahradě rostou jablka, hrušky a švestky. A tak podobně dále větu rozvíjíme).
- vyřizování jednoduchých vzkazů jednotlivým členům rodiny
- využití hry „Přijela tetička z Číny“ - Hráči k větě „Přijela tetička z Číny s kufrem, z kterého vybalila ...“ postupně přidávají slovo. Následuje další hráč, který větu a první slovo zopakuje a k tomu přidá další slovo. A tímto způsobem pokračují ostatní a počet slov ve větě narůstá. Obměnou této hry může být úvodní věta: „Kdybych jel na pustý ostrov, tak bych si s sebou vzal...“
ŘEČ A SLOVNÍ ZÁSOBA
- vedení dítěte k vyprávění: o činnostech, které dělá, co vidělo, děj pohádky apod.
- přehrávání děje s maňásky, či loutkami, za které dítě mluví
- povídání nad obrázky, nechte dítě povídat o tom, co je vyobrazeno
- předkládání předmětů, obrázků nebo předříkávání názvu věcí – dítě říká, k čemu daná věc slouží
- dovyprávění krátkého příběhu nebo dokončení věty
- počítání slov v krátké větě (s jednoduchým vysvětlením, že věta se skládá ze slov, použít v zácviku jednoduché příklady na větě o třech slovech)
- má-li vaše dítě ještě problémy s výslovností, nebo pokud mluví nápadně špatně na svůj věk z hlediska stavby věty, slovní zásoby, konzultujte určitě tuto věc s odborným logopedem! V tomto věku již opravdu není nač čekat, pokud se řeč nevyvíjí dobře. Čím dříve se začne s nápravou, tím větší šance na zlepšení a minimalizaci problémů ve škole a v životě!
ZÁKLADY prvotního POJMOVÉHO a LOGICKÉHO MYŠLENÍ
- trénujte souhrnné pojmenování věcí a činností podle společných podstatných znaků (tzv. nadřazené pojmy - kategorie) - od jednodušších k náročnějším kategoriím – např. ptáme se dítěte: „ Rohlík, sýr, rýže, maso. – To všechno je? (správná odpověď v tomto věku může být: jídlo). Nejprve dáme dítěti jednoduchý příklad se správným řešením. Pak zadáváme podobné příklady pro jiné nadřazené pojmy, jako jsou například: zvířata, domácí zvířata, ovoce, zelenina, rostliny, stromy, keře, nářadí, sport, apod. Při dobrém pochopení můžeme zkoušet postupovat k pojmům, které jsou ve slovníku předškolního dítěte již méně obvyklá, jako například: nábytek, nádobí, apod.
- určování shod a rozdílů u dvojic slov - například: "Řekni, v čem se podobá švestka a hruška." (rostou na stromě, jsou k jídlu, … správných odpovědí je obvykle je více). "A teď řekni, v čem se od sebe liší – v čem jsou rozdílné." (opět lze vyjmenovat řadu odlišných vlastností). "A teď zkus uhodnout, co je to obojí" (ovoce; viz již výše nadřazené pojmy)
- zařazování různých obrázků pod nadřazené pojmy (viz první odrážka)
- hádání předmětů podle vyjmenovaných podstatných znaků – "Myslím si věc. Má kola a zvonek a šlape se na ní". S dítětem se střídáme v roli popisujícího a hádajícího – učí se tak také samo vystihnout podstatné znaky a popisovat předměty (či osoby, zvířata, činnosti, …)
- tvoření definic slov - například kočka: "Jak by jsi někomu vysvětlila, co je to vlastně kočka? - Někomu, kdo ji nikdy neviděl." (domácí zvíře, má čtyři nohy, je chlupatá, má fousky, chytá myši, pije mléko, apod.)
- vymýšlení slov opačného významu (antonyma) - např. velký - malý, těžký – lehký, tvrdý – měkký, … postupně zkoušet těžší (bohatý – chudý, veselý - smutný, obtížný – snadný …)
- vymýšlení slov stejného významu (synonyma) – je to pro předškoláky ještě obvykle dosti náročné – volte proto jednoduchá slova a dávejte předem srozumitelné příklady! - například: velký - vysoký, obrovský, mohutný …. ; malý - nevelký, drobný,
- přiřazování předmětů do dvojic nebo skupinek, které patří podle nějaké jejich vlastnosti k sobě - žádejte současně od dítěte vysvětlení, proč je takto přiřadilo
- řešení běžných situací, které by dítě v tomto věku už mohlo zvládnout ("Co uděláš, když …?")
- třídění předmětů podle určitého hlediska (předměty třídíme podle barvy, velikosti, tvaru, materiálu atp. (můžou to být kostky, knoflíky, nitě geometrické tvary, perličky atd.) - různé varianty: "Najdi mně z těchto předmětů ty, které jsou ze dřeva a současně jsou kulaté" (postupně můžeme zkoušet přidávat více výběrových vlastností - například: hranaté, modré a ze dřeva atp. Jiná varianta hry na třídění: "Dej na samostatné hromádky předměty, které jsou stejné podle svého tvaru (pak opět třeba tvaru a současně i barvy - opět můžeme v případě úspěchu dítěte dělat hru více a více náročnou)
Osvědčená literatura – pracovní sešity:
- Žvanda a Melivo- Stará Ester
- Šimonovy pracovní listy č. 4 - rozvoj myšlení a řeči
PŘEDŠKOLNÍ ZNALOSTI A ORIENTACE V ČASE
- rozvíjení oblasti obecné informovanosti - práce s obrázkovými slovníky, dětskými encyklopediemi
- rozpoznávání a pojmenovávání předmětů, barev, geometrických tvarů, zvířat, rostlin, běžných nástrojů, činností atp.
- užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří; orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
- zaměření se na znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm dní)
- rozvíjejte chápání sledu událostí - logického řazení děje v čase – využívejte vypravování, obrázkové příběhy můžete rozstříhat a nechat dítě správně seřadit apod.
POČETNÍ PŘEDSTAVA, PŘEDMATEMATICKÉ DOVEDNOSTI
Do značné míry se na přípravě pro zvládání matematiky podílí také cvičení pro zrakovou percepci, prostorovou orientaci, rozvoj pojmového a logického myšlení. Využívejte tedy také náměty, které zde uvádíme pro tyto oblasti.
- budování pojmů vedoucí k porovnávání, srovnávání a následně vytvoření představy množství (malý - velký; málo - hodně; krátký - dlouhý; široký -úzký; menší - větší; kratší - delší…)
- vedení dítěte k tzv. párovému přiřazování (k řadě kostek přidat další řadu o stejném počtu; k hrnečkům přiřadit lžičky apod.)
- vedení dítěte ke třídění (podle barvy, podle velikosti, podle účelu...)
- vedení dítěte k řazení předmětů podle velikosti, pojmenování toho, který prvek je nejmenší, největší
- při hře s kostkami, kuličkami, kamínky a podobně (vždycky za pomoci manipulace s předměty) upřesňování operace „přidej“ a „uber“, případně „kolik jich pak bude?“; u předškoláka úplně stačí, pohybuje-li se v počtu kolem pěti
- postřehování počtu: „ Kolik ukazuji prstů?“ - cílem je, aby je dítě nepočítalo stále po jedné, ale aby na první pohled označilo počet
- Postupně vedeme k počítání prvků ve skupině a k vytváření skupin s daným počtem prvků (- spočítej mi, kolik je tady kostek; udělej mi hromádku, na které budeš mít 4 kostky
- Využití her: Domino, Člověče nezlob
Osvědčená literatura – pracovní sešity:
- Počítání soba Boba ‚1—3.díl), Bednářová Jiřina
- Brzy budu počtářem, Věra Kárová
- Rozvíjíme početní představy I., II., Michalová Zdena
- Šimonovy pracovní listy č. 8 - rozvoj logického myšlení
PROSTOROVÁ ORIENTACE
- nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u) za využití názorných pomůcek - pomocí uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
- určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. pod stolem je židlička); rozhodování o vzájemné poloze dvou objektů (je - není něco v tašce)
- vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo
- popisování cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo.
- zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček…)
Osvědčená literatura – pracovní sešity:
- Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let, Bednářová Jiřina
GRAFOMOTORIKA A VIZUOMOTORICKÁ KOORDINACE
- uvolňování ruky a rozvíjení elementárních grafomotorických dovedností
- při uvolňování postupujte od velkých tahů na velké ploše, kdy pohyb vychází z ramene, bude-li cvik zvládnut ve velkém, pokračujte v psacím pohybu vycházejícím z lokte, nakonec po zvládnutí vycházejte z pohybu v zápěstí a z pohybu vycházejících z prstů
- práce na papíru velkého formátu, nejméně A3, kreslit kruhy, rovné čáry ovály, oblouky s vratným tahem.
- nacvičování špetkovitého držení tužky pomocí „ špetění", tzn. jakoby solit mouku, písek pomocí palce, ukazováčku a prostředníčku; kreslit tak např. obrazce na tácek, pískoviště apod.; možno využít trojhranné pastelky/ o větším průměru/ tužky Stabilo
- obkreslování podle předloh, dokreslovačky
- skládání kostek/lega/puzzlí/mozaiek podle vzoru
- kreslení přes průsvitný papír, přes fólii
- vyhledání obrázku ve změti čar a jeho obtažení
- sledování čáry prstem, pastelkou
- modelování, práce s hlínou, plastelínou
- využívání omalovánek/domalovánek
Osvědčená literatura – pracovní sešity:
- Rozvoj grafomotoriky, Bednářová Jiřina
- Mezi námi pastelkami (3-5 let, 1. díl), Bednářová Jiřina
- Co si tužky povídaly (4-6 let, 2. díl), Bednářová Jiřina
- Na návštěvě u malíře (5-7 let, 3. díl), Bednářová Jiřina
- Kreslení před psaním, Bednářová Jiřina
- Jedním tahem-uvolňovací grafomotorické cviky, Bednářová Jiřina, Šmarda Richard
- Šimonovy pracovní listy č. 5, 9 - grafomotorická cvičení
- náměty na uvolnění rukou - http://www.jak-spravne-psat.cz/
- Čáry, máry I., Michalová Zdeňka
JEMNÁ A HRUBÁ MOTORIKA
- K procvičování jemné motoriky je vhodné: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, navlékaní korálků, zapínání knoflíků, zipů, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek.
- K procvičování hrubé motoriky je vhodné: překonávání určité vzdálenosti či překážky přeskokem, výskokem, skokem (přes lavičku, polštář apod.), udržování rovnováhy (přecházení po provaze položeném na zemi, hra na sochy), skákání po jedné noze, chytání a házení míče, skákání přes švihadlo, zvládání jednoduchého rytmického pohybu (vhodné je spojení určitého pohybu s říkankou nebo písničkou, s hudebním doprovodem)
LEVÁCI:
- Snažit se pořídit a využívat psací potřeby/pomůcky pro leváky (např. z řady Yoropen, Stabilo)
Literatura:
- Kuliferda a jeho svět - Nechte leváky drápat; Pracujeme s levákem v předškolním věku a další; Vodička Ivo
SOUSTŘEDĚNÍ, PRACOVNÍ VÝDRŽ, PRACOVNÍ NÁVYKY
- Pro rozvoj soustředění, pracovní výdrže u jedné úkolové činnosti, schopnosti vyrovnat se s drobným neúspěchem používejte materiály, které jsou uvedeny jako vhodné pro další zde uváděné oblasti.
- Účelem při tom je aby si dítě postupně zvykalo na takovéto úkolové situace a učilo se v nich neodbíhat k jiným činnostem a snažit se pracovat až do ukončení úkolu.
- Zadávejte proto dítěti jen tak časově „dlouhé“ úkoly, jaké je aktuálně dítě zvládnout! Snažte se předejít tomu, že budete pracovat sice déle, ale za cenu různého odbíhání dítěte od úkolu. – Dítě by takto bylo podporováno v nežádoucím návyku!.
- Do konce dovedený krátký úkol má mnohem vyšší hodnotu než delší čas věnovaný procvičování, ale s různým přerušováním, odbíháním a případně i nedokončením započaté práce.
- Snažte se vždy dítěti předem avizovat, kolik toho chcete procvičit. Někdy je to možné ukázat názorně na počtu příkladů (třeba jedna stránka s obrázky na hledání rozdílů apod.), někdy je potřeba vymezit váš časový plán jiným, pro dítě srozumitelným způsobem. Chce-li pak dítě pokračovat dál a jeho pozornost je stále kvalitní, nic tomu nebrání – do její únavy a výraznějšího kolísání.
- Schopnost soustředění na jednu činnost a vůle k dokončování započatých úkolů jsou také do značné míry dovednosti, které lze trénovat, i když jsou značně závislé také na neuropsychické vyzrálosti dítěte, kterou je potřeba respektovat (viz třetí odrážka)
- Učte také dítě rozlišovat postupně mezi zcela volnou hrou a úkolovou činností (byť prováděnou hrovou formou) a
- Trénujte dítě v samostatnosti - ukládání si svých věcí a hraček, příprava baťůžku do školky, oblékání se apod.
SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI A EMOČNÍ ZRALOST
- trénujte dítě ke zvládnutí odloučení se od rodičů
- trénujte dítě k sebekontrole a schopnosti odložit bezprostřední splnění svých přání
- posilujte schopnost dítěte zvládat vlastní emoce (vztek, zlost..)
- veďte dítě k respektování jiné („nerodičovské“) autority
- umožněte dítěti dostatečný pobyt v kolektivu vrstevníků a veďte jej ke spolupráci s ostatními dětmi
- trénujte dítě v dodržování stanovených pravidel chování; pravidel hry apod.
